Tak jsme se vzali :)

Nebudu tady psát žádné romány. Fakta: Vzali jsme se. Bylo to krásne :). Všem doporučuju :-)

Let balónem

Tatínek byl hodný a tak dostal od maminky za odměnu let balónem, a aby ho to víc bavilo, tak jsme letěli i já a brácha.
Nejprve jsme pomáhali rozbalovat a nafukovat balón, což bylo dost zajímavé. Především nafukování balónu...
Letěli jsme na sever a přistáli jsme u Slatiňan čili jsem byl uveden do šlechtického stavu a můžete mi nyní říkat "Svobodný pán ze Slatiňan" :) Cestou jsme škrtli o jeden strom, provedli jsme mezipřistání a odpinkli se od dalšího balónu, který letěl s námi. Čili mě to hodně bavilo. Cestou jsme letěli kolem hájovny, kde šel pan hajný se zlomenou brokovnicí přes rameno, tak jsme mu popřáli dobrý večer, on nám taky a dokonce byl tak hodný, že nám nabídl, že nám do toho nadělá ještě pár děr, což jsme s díky odmítly :0)
Na letu balónem je fajn, jak všichni zastavují koukají vylézají a hlavně mávají a zdraví. Když se letí nad vesnicí, tak celá vesnice stojí a mává na vás, takže to je vážně fajn.
Jinak počasí se nám krásně vydařilo, takže i díky tomu byl let velmi povedený.
Co mě docela překvapilo, tak jak hrozně moc hřeje hořák, kterým se topí. Dokáže udělat čtyřmetrový plamen a to nepřeháním. A hřeje hodně i směrem dolů, takže když bylo potřeba víc topit, tak se mi vlasy pořádně rozpalovali :)
Takže cestu balónem každému doporučuji, bylo to super.

Tak je ze mě Mgr.

Tak včera (3.7.08) jsem si zajel do Brna na státnice. Díky bohu to dopadlo dobře. Proti diplomce nic závažného neměli a u zkoušky jsem dostal dvě otázky.
Když mi dali první otázku, tak jsem si říkal, že dobrý tomu že rozumím. No ale bylo to strašný. Pořád chtěli po mě něco vědět a moc jsem nechápal co, pak už to ze mě tahali jak z chlupatý deky, ptali se mě já jim kolikrát odpověděl blbě a vůbec se mi to tam teda nelíbilo.
Pak se mě zeptali na druhou otázku a já si říkal, že to je v pytli, že tomuhle moc nerozumím. No ale začal jsem a oni se začali usmívat, jako že to je to co chtěj slyšet a tak se mě ptali a já to vždycky věděl, tak to bylo nakonec dobrý.
U hodnocení byli teda dost hodný (nejen že mě nevyhodili), ale dokonce mám ze státnic za B a z diplomky v pohodě taky za B. Takže to dopadlo nakonec překvapivě pěkně, jedna mínus ze státnic, s tím můžu být hodně spokojený :-)))
Tak to vidíte slabejch pět let studia a je ze mě Mgr.
Teď na promoci a od srpna hurá do práce. Jako studentovi mi to vcelku šlo, tak uvidíme jak mi to pude jako Softwarovému inženýrovi (nebo jako co mě to přijali).

Kroupy v obýváku

No asi do těžko šlo přehlédnout, že ve středu 25. června 08 byl Takový lehčí vítr a kroupy.
Takže jak jsem to přežil:
Když měla přijít taková pohroma, tak bylo jasné, že přijde když se vůbec nehodí. To znamená, že jsme tou dobou měli sundanou střechu a všude byla přibitá fólie, která se pod střechu dává. Nechce se mi to moc rozepisovat, ale prostě:
Přišel déšť - dobrý, přišel vítr - dobrý, začaly padat tak dvoucentimetrový kroupy, to sice dělalo velký rámus a moc se mi to nelíbilo, ale bylo to dobrý. A pak začaly padat z nebe ořechy a kroupy velké 4cm. K tomu velký vítr a déšť a to už fólie nevydržela, tyhle odporný kameny do té fólie nadělali tak 30 děr na jednom metru čtverečním a do domečku nám začalo pršet, nevěděl jsem co mám dělat, pobíhal jsem po baráku, hledal igelity, který jsem nenašel no, ach jo.
Kroupy rozbili celou jednu stranu střechy (kdo zná, strana směrem na Časy). Protože fólie byla na té straně děravá úplně všude, tak pršelo taky úplně všude. Izolace je nasáklá jak houba a ještě teď zní kape voda (je to víc než týden). No jak jsem řekl ohromné kusy ledu se nám kutáleli po koberci v obýváku. V jídelně, kuchyni, koupelně, na záchodě tam všude byla sprcha. A nemyslím deštík, myslím sprchu pršelo všude a nekapalo, tekly proudy vody, takže plnohodnotná sprcha, jen mýdlo jsme tam neměli připravené. Na zemi jsme měli připravený sádrokartón, který si vesele plaval a tekla na něj voda. (doma jsem byl já, Jája a taťka) Posbírali jsme všechny kyblíky, hrnce, vaničky, pekáče, odpaďáky a daly jsme je pod největší proudy vody, ale stejně to nestačilo a ještě teklo na spoustě jiných místech. I když jsme stále vytírali, tak na zemi bylo pořád všude tak centimetr vody. Současně s vytíráním se ta voda ale poměrně rychle vpíjela i do betonu, takže asi tak. Kdo ví, tak v kuchyni jsme měli složenou vanu, takže ta se poprvé napustila. Sice jsme zní v průběhu vyndávali vodu, ale nebudu přehánět když řeknu, že v součtu byla plná. Navíc se v průběhu deště stmívalo, takže tam ani nebylo moc vidět, pobíhali jsme tam s baterkama a taky se objevili nějaký svíčky, ty ale vcelku zhasínaly (nevím proč, jestli jim snad vadilo, jak na ně tekla ta voda, nevim to mi doteď není jasné).
Když začínaly začaly padat kroupy tak se taťka rozhodl, že si poběží přikrýt formana. Sice se až kněmu nedostal, zato dostal pár do hlavy, takže měl slušné dvě boule a po rukou má doteď docela nepěkné modřiny. Ty mrchy kroupy byly tak odporný, že nám nadělali díry i do hangáru, na kterém je poměrně silná lepenka a podní je ještě nějaká vojenská plachta. Tak teď je na hangáru větrání. Nědělalo to díry i do plachty, která byla na přívěsu za auto, a to na té plachtě byl ještě hozený igelit.
Další škody byly už jen prkotiny takže jen stručně:
Rozmlátilo to na hadry plastové žaluzije, které jsme měli na oknech ze silnice. Rozbilo to asi dvě plastové mřížky, které zakrývali odvětrávání. Plastový plavák v bazénu má taky o díru navíc. A pak ještě srandy, jako celá zahrada na hadry. Obzvlášť okurky, ty vypadají, jak kdyby je někdo protáhl mixérem. Zajímavý pohled byl na polámané rostlinky rajčat, na kterých visely zelená rajčata rozetnutá vejpůl. Vedle nás bylo pole kukuřice, tak byla taky na hadry a ještě navíc kusy listů byly obtočené kolem dokola těch rostlin. Vedle nás to zlomilo vejpůl takový desetimetrový smrk a to je asitak hlavní, co a jak, navíc už mě to nebaví psát a i když bych měl, tak už si to po sobě ani nepřečtu, tak si nevšímejte extrémně nízké kvality textu.

První příspěvek

Tak nevím jestli se někdy dokopu sem někdy něco napsat. No uvídme.
No nebudu tu nic psát, když setjně nechci nic napsat.